Inovační manažer z fintech korporace si přečetl všechny knížky o design thinking a najal všechny change-management experty, aby zjistil, že nikdo nemá lék na všechno. Potřebuje pořádný výzkum – kvantitu, kvalitu, hloubkové rozhovory, market-fit, big data. Peníze nejsou problém. Ale uvědomuje si, že celý výzkum stojí a padá na interpretaci. Stává se, že agentury výsledky podají tak, aby byly líbivější. Stává se, že šéfové přesně vědí, co chtějí, aby jim výzkum ověřil, a nic jiného nechtějí vědět. Už s tím zažil tolik zklamání, že v oblasti výzkumu nemá k nikomu důvěru. Externí výzkumníci už ho nudí a děsí zároveň. Neumí poznatky předat nebo je upravují, aby se líbily. A on neví, kudy kam.
Jak (dez)interpretaci výzkumu řeší jinde?
Lidé v terénu
Velká korporace určila zástupce každého oddělení jako součást výzkumné skupiny, která chodí pravidelně do terénu. Nejenže mají data z první ruky, ale mohou o nich také napříč týmy diskutovat. Riziko ovlivnění výzkumu jen jedním oddělením se potom výrazně zmenšuje.
- #ověřování
- #firemníkultura
Rozkouskovaný výzkum
Menší start-up rozděluje zdánlivě nedostupný a složitý velký výzkum na menší celky, které pak ověřuje snadno dostupnými nástroji, jakými jsou landing page nebo hloubkový rozhovor. Nemusí si tak najímat externisty a know-how z výzkumu zůstává uvnitř.
- #ověřování
